Jedná se o velmi účinnou metodu, která je založena na ovlivňování speciálních míst na těle (tzv. akupunkturních bodů) tenkými akupunkturními jehlami. Tato metoda řeší nejen problémy pohybového aparátu, ale i řadu funkčních poruch organismu.



Autor: Pavel Komárek

Tuina masáž je dalším významným nástrojem čínské medicíny. Oproti běžným masážím se liší prací se systémem akupunkturních drah a bodů. Svým významem a účiností bývá masáž Tuina srovnávána s akupunkturou a lze ji použít také jako prevenci pro odstranění stresu a napětí. Masážní techniky jsou prováděny přes látku; pacient je masírován v pozici vleže nebo vsedě.

Je starodávný čínský zdravotní systém, který zahrnuje správné dýchání a specifické pohyby vytvořené pro otevření, uvolnění a ‚propojení‘ těla. Tento styl má základy v tradiční čínské medicíně a výrazně ovlivňuje zdravotní stav a duševní pohodu člověka.


Autor: Werenfried Ressel

Taiji je považováno za vnitřní bojové umění, které významně napomáhá dobrému zdravotnímu stavu člověka. Historicky vychází ze starých taoistických principů Yin a Yang, navzájem se doplňujících protikladů.

Baňkování spočívá v přikládání skleněných nádobek na pokožku. Vzduch v baňce se před aplikací zahřeje a tím vytvoří podtlak. Baňka se pak přisaje na kůži, kterou podtlak vtáhne dovnitř. Pokožka se prudce prokrví a zčervená. Tato metoda je naprosto bezbolestná, je pociťováno pouze lehké pnutí.


Autor: Pavel Komárek

Moxováním neboli využíváním tepla hořícího pelyňku se dociluje prohřátí, zklidnění a uvolnění vybraných míst těla - postižených ploch nebo akupunkturních bodů. Využívá znalostí tradiční čínské akupunktury, kdy teplo pelyňku prostupuje tělo do hloubky, vstupuje do akupunkturních drah, doplňuje energii, podporuje oběh a vylučuje z těla chlad a bolest.

Má silný tonizující účinek na tělo a posiluje je v boji proti chronickým obtížím, vyčerpání a špatnému trávení. Pozoruhodně účinné je moxování zejména u preventivního posilování organismu a utužování zdraví.

K prohřívání používá přírodního způsobu léčby - tepla sálajícího při doutnání nejjemnějších částí mladých květů čínského pelyňku. Tradiční moxování spočívá v zapálení pelyňkových doutníků. Jejich kouř však mohou osoby s některými dýchacími obtížemi špatně snášet; v těchto případech doporučujeme použití mox bez tvorby kouře (tzv. bezdýmné moxy), které jsou obdobně účinné. Je třeba zdůraznit, že se moxa nesmí nikdy pokožky fyzicky dotknout!

Jak moxování funguje?

Moxování je součástí tradiční čínské medicíny, která k nemocem přistupuje na základě celostního přístupu, kdy se sálavým hluboko prohřívajícím teplem uvolňují akupunkturní dráhy a aktivizují akupunkturní body, čímž se znovu nastoluje rovnováha toku vitální energie a v důsledku toho i schopnost těla napravovat sebe sama a čelit škodlivinám.

Starověký klasik Pien-Čchue (5.st.př.n.l.), který se poprvé v historii ve svých dílech zabýval výhodami moxování, uváděl, že význam moxování spočívá v tom, že se tělu dodává nová energie, která může být použita za podmínek nedostatku i nadbytku. Zdůrazňoval proto mj. význam používání moxy u oslabených a starých osob. V Úvodu do medicíny (dílo z roku 1575) se říká: "Když nemoc přestane odpovídat na bylinky a akupunkturu, doporučuje se moxování".

O pelyňku

Lístky pelyňku (Artemisia chinensis) mají za sebou dlouhou tradici používání; čínská medicína jim přisuzuje teplou (jangovou) povahu, hořkou a pálivou chuť, účinky na doplnění krve a energie čchi. Používá se jich u nemocí z chladu a vlhkosti. Nejčastěji se používá "vata" z kvítků pelyňku formovaná do doutníků, které umožňují snadnou aplikaci. Moderní výzkumy prokázaly, že v indikovaných případech požehování urychluje cirkulaci krve v pánevní oblasti, děloze a že podporuje a upravuje menstruaci. Vůně hořícího pelyňku u většiny lidí navozuje pocit uvolnění. Po celém světě má pelyněk pověst byliny, která chrání před zlem. V lidové tradici se pelyňkem plnily polštářky na spaní, aby spánek nebyl rušen zlými sny.

Použití moxy

· nadměrná citlivost na chlad v kterémkoli věku
· preventivně při sklonu k častému nachlazení, poruchách imunity, zahlenění
· doplnění tepla namáhanému organismu (sportovci, osoby pracující v chladu)
· chladné končetiny
· chronické vyčerpání, slabost, únavový syndrom
· lokální prohřátí míst, na kterých je pociťován chlad (kloubů, šlach i svalů)
· lokální necitlivá místa
· nadměrné pocení v průběhu dne
· k obecné podpoře zdraví a k dodání energie
· revmatické bolesti zhoršující se v chladu
· artritidy, záněty šlach (tendinitidy), natažené svaly, poranění ze sportu
· Bechtěrevova choroba - postupné tuhnutí páteře
· bolesti zad (hexenšus), bolesti v oblasti beder, sedacího nervu, ztuhnutí ramenou a krku, vyhřezlé ploténky
· anuréza zhoršovaná chladem (nemožnost močení)
· enuréza zhoršovaná chladem (bezděčné pomočování)
· zadržování vody v organismu, otoky zhoršované chladem
· časté močení z důvodu prázdnoty jangu ledvin
· děložní krvácení z nedostatku energie
· neplodnost, impotence (pokud je příčinou chlad)
· bolestivá menstruace, menstruační křeče
· astma chladného typu
· bolesti břicha a žaludku (ustupující teplem)
· průjmy zhoršované chladem nebo chladnými potravinami
· trávicí obtíže zhoršované chladem nebo chladnými potravinami
· deprese
· osteoporóza
· záněty a chladové vředy (karbunkly a skrofulóza chladného typu)
· zmírnění akutního svědění u některých typů ekzému, účinek však vydrží jen několik hodin
· syndromy tradiční čínské medicíny: syndromy jin, chladu či prázdnoty.
· u osob, které nekonzumují jangové potraviny (zejména maso) a naopak preferují jinovou zeleninu či mléčné výrobky, lze organismu moxováním snadno doplnit tolik žádané teplo.
· moderními výzkumy se zjistilo, že moxování zvyšuje počet erytrocytů, leukocytů, endorfinů a má antihistaminové působení, takže tlumí záněty
· současné čínské studie rovněž prokazují úspěšnost u některých obtíží dýchacího ústrojí, ulcerózních kolitid a i v případech, kdy je nutno otočit plod do fyziologické pozice (hlavičkou napřed)

Aplikace moxového doutníku

1) Bez pohybu ve vzdálenosti, která je pociťována jako příjemná po dobu cca 3 - 5 minut. Tato metoda je zejména vhodná pro prohřívání určitého konkrétního bodu u chronických obtíží. Použijte druhou ruku, abyste kontrolovali lokálně vznikající teplo.

2) S podélným pohybem 5 - 15 minut napříč prohřívaným místem vpřed a vzad; opět ve vzdálenosti, která je považována za příjemnou. Tato metoda je zejména vhodná při prohřívání podélných ploch.

3) Krouživě 5 - 15 minut okolo prohřívaného místa, což je vhodné u prohřívání kloubů, zejména kolen. Vzdálenost je opět určena subjektivním pocitem příjemného tepla.

4) Pohybem k a od prohřívaného místa po dobu 5 - 15 minut, čímž dochází k možnosti stupňovat intenzitu prohřátí, kdy oddálením doutníku ustane pocit pálení. Metoda je vhodná k hloubkovému prohřátí vybrané oblasti.

Výše uvedené postupy je možné během jedné aplikace mezi sebou volně kombinovat. Doporučuje se druhou rukou položenou kolem místa moxování kontrolovat intenzitu tepla v moxované oblasti.

5) Moxování horkou jehlou je metoda vhodná zejména pro akupunkturisty. Spočívá v zavedení jehly do zvoleného bodu a jejím následném prohřívání zapálenou moxou. Moxový doutník je rovněž možno nařezat na zhruba centimetrové kuželíky, které lze nasadit přímo na rukojeť kovové jehly a tam zapálit. Rovněž je možno na jehlu nasadit speciální malé moxovací špalíčky určené přímo pro moxování horkou jehlou. Vznikající teplo se příjemně šíří podél jehly do těla. Vzdálenost mezi koncem moxového kuželíku a kůží musí být větší než 2 cm, aby nedošlo k popálení a pocitu pálení u pacienta. V některých případech je vhodné podložit moxu a okolí jehly kouskem alobalu. Tato metoda je vhodná v případech, kdy se zároveň požaduje ponechání jehly i moxování; dle čínské medicíny tedy zejména u onemocnění z chladné prázdnoty a obstrukcích z větrné vlhkosti. Tento typ moxování patří mezi vůbec nejúčinnější.

6) Moxování přes médium se používá nejčastěji na zádech nebo na velkých kloubech. Zázvor nebo česnek nakrájíme na plátky tloušťky zhruba 1-10 mm. Rovněž lze použít i sůl. Na plátky zázvoru / česneku nebo vrstvu soli umístíme špalíček moxy, který odkrojíme z doutníkové moxy, nebo zformujeme do kuželíku moxovací vatu, a zapálíme. Teplo prohřívá do hloubky a prostupuje médiem, přičemž zlepšuje krevní oběh v dané oblasti. Po celou dobu je nutno oblast sledovat a v případě pálení či nepříjemných vjemů okamžitě moxový kuželík odstranit.

Je tradiční čínské učení, které se zabývá vztahem člověka a jeho životního prostoru v čase. Pokouší se nastolit harmonii v prostoru a umožnit nerušené plynutí energie Qi. Tímto prostorem může být např. byt, dům, pracoviště, zahrada nebo město. Feng-shui má dvě hlavní školy: školu formy a školu kompasu. Pracuje mimo jiné s polaritou Yin a Yang a s tzv. pěti elementy a snaží se mezi nimi nastolit harmonii prostřednictvím barev, tvarů, materiálů, vůní i zvuku. Jedním z pilířů této nauky je i čínská astrologie.

 
5 základních prvků tvoří dřevo, oheň, země, kov, voda. K těmto prvkům řadíme všechny věci a jevy v přírodě. Z hlediska čínské medicíny má každý z těchto prvků vliv na dva orgány, z nichž jeden náleží principu Yin, druhý principu Yang. Tato teorie pomáhá vysvětlit závislosti v lidském organismu a následně pak určit vhodnou léčbu.

Principem Yin-Yang, neboli principem polarity je vysvětlována podstata věcí a jevů. Pnutí mezi Yin a Yangem je hybným momentem všeho dění. Toto napětí vyplývá z toho, že Yin a Yang mají protikladné vlastnosti, ale přitom je od sebe není možné oddělit, neboť v jednom je obsažený i zárodek druhého.
Říká se, že Yang spouští život, zatímco Yin jej přijímá, dává mu formy a umožňuje mu růst.

Princip Yin, neboli ženský princip, obsahuje např. tmu, noc, chladno, hmotu, klid. Principu Yin příslušejí tzv. plné orgány, jejichž úkolem je resorpce, zpracovávání a ukládání látek: srdce, plíce, slezina, ledviny, játra, perikard.
Princip Yang, neboli mužský princip, obsahuje např. světlo, den, teplo, energii, aktivitu, funkci, pohyb. Principu Yang příslušejí tzv. duté orgány, jejichž úkolem je příjem živin z prostředí, jejich příprava k resorpci a evakuační funkce: žaludek, žlučník, močový měchýř, tenké a tlusté střevo, cévní systém, tři ohřívače.

Energie Qi (také nazývaná ‚dynamická životní síla‘) je všudypřítomná, vytváří prostor kolem nás i náš organismus, jejím zdrojem je neustálá dynamická přeměna energií Yin a Yang. Množství a kvalita Qi mají přímý vliv na naše zdraví a vitalitu.

Tento pojem v čínské medicíně značí „krev“. Nejedná se ale jen o fyzickou složku těla, ale především je chápána jako funkční systém úzce provázaný s dalšími tělesnými pochody.

Tao je chápáno jako prvopočátek veškerenství, jenž však neleží v minulosti, nýbrž je to věčný, stálý, všudypřítomný, avšak přitom nezaregistrovatelný potenciál tvoření. Je zde odjakživa, nikým a ničím nestvořené, svébytné, pro nás zahalené neproniknutelným závojem tajemství. Navzdory tomu, že všechno se v něm a z něj rodí, ve svém prvopočátečním stavu zůstává nepostřehnutelnou „prázdnotou“, neboť potenciální bytí, které v sobě obsahuje, se v něm nachází ještě v nepostřehnutelné podobě. (Vl. Ando: Základy TČM, 1. díl)

I-jing (I-ťing) nebo také Kniha proměn je soubor čínských textů, jejichž vznik se datuje do 2. tisíciletí př.n.l. V její hlavní části se jedná o řadu 64 hexagramů (obrazců složených ze šesti plných a přerušovaných čar), které představují 64 rozdílných archetypálnch situací. Kniha proměn se dodnes používá nejen jako orákulum, ale také jako filozofický systém, který hraje důležitou roli v taoismu.