Pampeliškové slunce 

.... a první krok do lehkosti. Jaro má zvláštní schopnost připomenout nám věci, na které jsme přes zimu tak trochu zapomněli. Třeba že zdraví nemusí začínat v posilovně ani v přísné dietě. Někdy začíná docela nenápadně, na louce mezi sedmikráskami, v hrnci s pomalu bublající pampeliškovou marmeládou nebo v okamžiku, kdy se poprvé po zimě projdete venku a sukně se vám volně pohupuje kolem kolen.

Právě tyhle drobnosti mají něco společného. Jsou to malé jarní signály, že tělo se chce znovu pohnout, odlehčit a nadechnout. Tradiční medicína by řekla, že po zimě potřebujeme rozhýbat energii, vysušit přebytečnou vlhkost a trochu rozproudit život v těle. A ono to opravdu často nezačíná drastickým hubnutím, ale spíš návratem k přirozenosti.

Sedmikráska, kterou jsme jako děti pletli do věnečků, je jemná bylina podporující očistu. Pampeliška, ze které vzniká voňavá "sluneční" marmeláda, zase pomáhá játrům i trávení. A obyčejná jarní procházka, klidně v sukni, která dovolí tělu volný krok, je někdy ten nejlepší pohyb, jaký si po zimě můžeme dopřát.

Možná právě proto jaro tolik lidí inspiruje k tomu, aby začali "hubnout". Ale možná je lepší slovo odlehčit. Odlehčit talíř, hlavu i tempo života. Protože když se tělo začne znovu hýbat, když přidáme trochu hořké jarní zeleně a trochu slunce, často se věci začnou měnit samy.

A někdy to celé začne docela prostě. Jednou sedmikráskou. Jednou pampeliškou. A jedním lehkým krokem do jara.